Státní úvěry na bydlení. Pěkné, má to však své ALE

Médii proletěla informace o tom, že se stát chystá mladým lidem do 36 let poskytovat úvěry na bydlení. O tyto úvěry budou moci požádat buď manželé bez ohledu na to, zda mají děti, nebo nesezdané páry s alespoň jedním dítětem do 6 let. Hlavním argumentem pro tento bohulibý krok je to, že je bydlení v současnosti pro mladé lidi nedostupné, a to ze dvou základních důvodů: ceny nemovitostí jsou vysoko a ČNB zpřísnila podmínky pro to, aby bylo možné získat úvěr. Záměr je to tedy pěkný, je tu ovšem několik ALE, která bychom měli mít na paměti.

sarandy-westfall-666700-unsplash.jpg

ALE č. 1: Schválení je jen na vládě v demisi

Ačkoliv je celkový objem možných úvěrů jen kapkou v moři (letos 650 milionů Kč, v dalších letech cca miliarda Kč) ať už z úhlu pohledu státního rozpočtu či trhu úvěrů na bydlení, jedná se o krok, který bude mít své ekonomické důsledky. Zároveň se zde nebavíme o něčem, co by bylo absolutně nezbytné pro chod státu, tedy vládě v demisi nepřísluší v tomto ohledu jakýmkoli způsobem jednat a už vůbec ne v situaci, kdy o tom rozhoduje sama bez souhlasu parlamentu. Jedná se o rozhodnutí, jež se bude muset z něčeho zaplatit, jelikož 2% úrok je pod mírou inflace. Vláda bez souhlasu parlamentu půjčí naše peníze hrstce lidí a my ostatní se jim na to složíme.

ALE č. 2: Úvěr je jen na 80 % hodnoty nemovitosti

Argumentace, proč chce vláda umožnit levné úvěry na bydlení, částečně stojí na tom, že jsou nemovitosti drahé, a tudíž nedostupné. Je v pořádku, že pokud chce někdo bydlet ve vlastním, měl by mít našetřeno. Zároveň je nutno si uvědomit, že 20 % z hodnoty nemovitosti nejsou úplně malé peníze. Pokud se budeme bavit maximální hranici, kterou stát bude půjčovat, tedy 2 000 000 Kč, klient si může vzít úvěr na rodinný dům v hodnotě 2,5 milionu Kč, a musí tak mít našetřeno 500 000 Kč. Pokud si toto mladí nejsou schopni našetřit, aby splnili stejný požadavek pro získání hypotéky (zde je také zpravidla nutno mít 20 % ze svého), jak tedy dokážou tuto podmínku splnit pro úvěr od státu?

ALE č. 3: Zpřísnění podmínek úvěrů byl dobrý krok

V prosinci 2016 vešla v platnost novela zákona o spotřebitelském úvěru, která zpřísnila pravidla poskytování úvěrů. Mimo jiné klade důraz na důslednější posuzování úvěruschopnosti klientů. To je jedině dobře, protože tím se v ideálním případě docílí, že se lidé nebudou nezdravě zadlužovat. Zatím však není zjevné, jak bude stát posuzovat úvěruschopnost svých občanů, kteří budou žádat o státní úvěr na bydlení. Pokud takový klient nedosáhne svou bonitou na úvěr poskytovaný bankou, není v pořádku, aby ho zadlužil stát. A vláda argumentuje, že chce drahé bydlení zpřístupnit mladým. V tomto kontextu to zní nebezpečně.

ALE č. 4: Opravdu to stojí za to?

Jestliže si půjčím u státu 2 000 000 Kč na rodinný dům při úrokové sazbě 2 % a rozhodnu se splácet dvacet let, bude měsíční splátka činit 10 118 Kč. U banky se aktuálně můžu dostat na úrok 2,59 %, aniž bych uvažovala různé slevy (reálně tedy může být úrok i nižší). V tom případě bude měsíční splátka ve výši 10 686 Kč. Vážně je těch 568 Kč měsíčně tak zásadní rozdíl, že umožní mladým lidem dovolit si bydlení, na které by za jiných okolností nedosáhli? Na mě to působí spíše jako populistický krok, který je hezky načančaný, aby dobře zapůsobil, ale reálně ničemu nepomůže.

A jak tedy efektivně řešit bydlení pro mladé? O tom již brzy v dalším článku.

Mgr. Dagmar Halová
Veles Analytics
Co Founder

Dagmar Halová